Salvator o lásce

Salvator je nick mého dobrého přítele astrologa, autora úspěšné knihy Astrologie vodnářského věku. Protože jeho slova o lásce považuji za velmi moudrá, požádala jsem ho, abych je mohla zvěřejnit na svých stránkách. Zde jsou:

Problémem je, že 98% lidí má tendenci zaměňovat sexualitu a zamilovanost za lásku. Navíc, nevědí, co opravdová láska je a jak se projevuje. K tomu připočtěte společenské a náboženské vzorce chování, které v sobě máme - někdo víc, někdo méně - a dostanete takový vztahový chaos, o němž zde píšete.
Takže: souložit s někým ještě neznamená milovat a také milovat někoho ještě neznamená, že je nutno s ním souložit. Tyto dvě věci jsou diametrálním rozdílem, ačkoliv je vhodné, když jsou ruku v ruce.
Pokud jde o sex, tento je čistě fyziologicky-reprodukční záležitostí a je zcela nezávislý na lásce. Ano, u žen je většinou podmíněn sympatií a přitažlivostí k partnerovi daleko více než u mužů, ale i takové psychologické bariéry lze překonat, zejména hlubším poznáním potenciálních sexuálních partnerů.
Pokud jde o lásku, ta má zcela jinou povahu. Láska nezávisí od toho, jestli je milovaný se mnou nebo s někým jiným, jestli provozuje sex, či jiné aktivity se mnou nebo s jiným člověkem. Láska toto nikdy nesoudí, ale pouze a jenom miluje.
Láska není vztahovým supermarketem či tržnicí, kde se směňuje výplata za sex a odůvodňuje se to čímkoliv, od argumentů "co by na to řekli lidé..." po takové, jako "vždyť máme spolu děti...".
Láska je jedno velké a neustálé odpouštění, tolerance, přijetí partnera, láska hledá blaho partnera před svým vlastním blahem, je šťastná ze štěstí druhého, je přející a vstřícná. Pokud je v životě člověka láska, pak je to to největší blaho, jaké může být, totální extáze života. Pokud není lásky, pak člověk neustále hledá prchavé okamžiky štěstí ve všem jiném, ovšem bezvýsledně. Bezvýsledně proto, protože v ničem tady na Zemi neexistuje trvalé štěstí ani trvalá láska. Není ani v sexu, ani v zamilovanosti - jsou to pouze hormony. Není ani v penězích ani v moci, to jsou věci dočasné a neuspokojující. Není ani v kratochvílích života, dovolených, rodině, dětech, postavení, prostě v ničem.
Láska existuje pouze v duši člověka, protože tato není z tohoto světa, nýbrž pochází ze sfér, o kterých člověk zatím nemá ani tušení.
To je důvod, proč lidé lásku nenacházejí ani ve zdánlivě harmonickém partnerství. Pokud nemají lásku v sobě, pokud ji nerozdmýchávají, jako oheň, pak skomírá až hyne. Výsledkem je to, že jeden z partnerů, nebo také oba dva, dojdou k mylnému závěru, že na vině je partner a že s druhým člověkem to bude lepší. Zejména tehdy, když potkají člověka, který hlouběji rezonuje s podvědomými strukturami jejich vlastní bytosti.
Původní partner se tak cítí podveden a oklamán, protože stávající symbiotický vztah mu zatím vyhovuje a nemá důvod jej měnit. Ovšem ani on mnohdy "chybujícího" partnera nemiluje, protože upřednostňuje štěstí své, před partnerovým a snaží se zachovat status quo.
Jaké je řešení? To spočívá v pochopení, že lásku není možné hledat zevně, nýbrž uvnitř sebe. Milovat z celého srdce a doufat, že partner je šťasten se svou láskou. Teprve pak může láska pevně zakotvit ve vašem srdci a přinese vám i zevní štěstí.
Tendence k přivlastnění partnera vyplývají ze strachu a setrvačnosti. Ve skutečnosti nejde nikoho vlastnit a nic v tomto světě není trvalé.
Proto žasnu, že lidé vstupují do svazků, kde slibují něco, co nemohou nikdy dodržet - "lásku, dokud nás smrt nerozdělí...", pokud tuto lásku nemají v sobě. Zamilovaností zaslepeni předstupují před veřejnost a ztrapňují se sliby věrnosti, které jsou stejně k ničemu, protože nejsou činěny z lásky, nýbrž z platformy toho, co je apriori pominutelné.
Přesto je jakýkoliv vztah prostředkem a nástrojem vnitřního růstu, který spočívá právě ve zbavování se iluzí o lásce, zamilovanosti a vztazích. Ovšem ne vždy bývají tyto zkušenosti vyhodnocovány správně.
Vzniká z toho celá řada psychosomatických potíží od pouhé žárlivosti po těžké deprese a nemoci, včetně těch nejtěžších.
Bohužel, proces učení se žití na Zemi sebou nese tato rizika a proti tomu nelze udělat nic, jenom být opatrnější ve výběru životních zkušeností.

Přeji všem podvedeným více lásky k samým sobě, aby jí zbylo také na druhé.

Salvator

prosinec 2005